Mosaun Sensura Nu'udar Dalan ba Demisaun Governu

Mestre Pe. Júlio Crispim Ximenes Belo, Drs., Ldto., Mdprí.

(Jurista no Akademista)

I. INTRODUSAUN

Retira Proposta da Lei do Orçamento Geral do Estado 2020 (PL OGE 2020), em juris sensu, ou, tuir termu Konstituisaun, entende nu’udár PL não votada [KRDTL art. 97.º n.º 4 (1.ª parte)] ne’ebé, la karese atu renova iha sesaun lejislativa rasik no tuirmai [KRDTL art. 97.º n.º 4 (2.ª parte)] no, konsekuentemente, exige demisaun Governu (GOV) atu bele halo kaduka PL não votada ne’e, no hatama fila-fali PL OGE foun liuhosi Governu foun [KRDTL art. 97.º n.º 5]. Nune’e, demisaun GOV sai conditio sine qua non  atu bele iha OGE 2020.

Ko’alia kona-ba demisaun Governu ( liga ho situasaun aktuál depois “rejeisaun” Preziente Repúblika (PR) ba pedidu demisaun Primeiru-Ministru (PM) ( sei iha presupostu rua ne’ebé aplikável, mak, mosaun sensura no inísiu lejislatura foun [KRDTL art. 112.º n.º 1 al. f) no a)]. Nune’e, elaborasaun ne’e rasik mosu ( ho objektivu ( atu fo esplikasaun balun kona-ba “rejime konstitusionál” ba mosaun sensura iha KRDTL.

II. REGIME KONSTITUSIONÁL BA MOSAUN SENSURA IHA KRDTL

Ko’alia kona-ba “rejime konstitusionál” ba mosaun sensura, KRDTL konsagra norma ne’e iha art. 111.º nu’udar lege imperfectae ida ( norma inkompleta ( nune’e tenke konjuga ho art. 112.º n.º 1al. f) no norma prosedimentál balun ne’ebé iha. Liga ho norma substansiál sira-ne’ebé konsagrada iha KRDTL [art. 111.º no 112.º n.º 1 al. f)], bele hetan presupostu materiál rua, nomeadamente, “ezekusaun programa GOV” ou “asuntu interese nasionál relevante” [KRDTL art. 111.º n.º 1 (1.ª parte)] no presupostu formál rua, mak, “inisiativa” hosi mínimu um quarto hosi Deputadu sira-ne’ebé mak iha funsaun nia laran [KRDTL art. 111.º n.º 1 (2.ª parte)] no “aprovasaun” (ka votasaun) ho “maioria absoluta” hosi Deputadu sira iha PN [KRDTL art. 111.º n.º 1 (1.ª parte) konjuga ho art. 112.º n.º 1 al. f)], ne’ebé, presupostu formál rua-ne’e mos sei rezulta presupostu materiál no formál ( ho natureza substánsial ka prosedimentál-prosesuál ( balun hodi regula ninia realizasaun. Esplikasaun kona-ba presupostu sira-ne’ebé temi ona mak hanesan tuirmai: 

Primeiru, presupostu materiál rua, dezignadamente, “ezekusaun programa GOV” ou “asuntu interese nasionál relevante” [KRDTL art. 111.º n.º 1 (1.ª parte)], konsidera nu’udár matéria ka razaun fundamentál atu inisia mosaun sensura. Presupostu materiál ne’e ( tuir ninia forma ( sujeita ba kondisaun ipotétika-disjuntiva (hili entre ida de’it). Espresaun “ezekusaun programa GOV”, doutrinalmente, liga ho kontradisaun entre orientasaun no medida sira-ne’ebé GOV, imperativamente, deve adota (dever-ser) no modu aplikasaun polítika GOV em concreto. Enkuantu, ideia “asuntu interese nasionál relevante”, doutrinalmente, relasiona ho actus ka polítika hosi GOV ne’ebé rezulta konsekuénsia danoza ou, bele entende nu’udár, actus ka polítika GOV ne’ebé prejudika no fo risku ne’ebé perigu ba interese públiku. Konkretamente,  no liga ho situasaun aktuál, bele dehan katak, actus retira PL OGE 2020 sai nu’udár actus GOV ne’ebé prejudika no fo risku ne’ebé perigu ba interese públiku, tanba, prejudika sobrevivénsia povu no sustentabilidade ekonómika Estadu. 

Segundu, relasiona ho presupostu formál-substansiál, hanoin ne’e liga ho actus ne’ebé mak PN realiza iha “rejime konstitusionál” ba mosaun sensura ( inisiativa no aprovasaun ka votasaun. Primeiru, ko’alia kona-ba presupostu formál-prosesuál “inisiativa” [KRDTL art. 111.º n.º 1 (2.ª parte)], actus ne’e, além de sujeita ba presupostu materiál-substansiál ne’ebé temi ona, sujeita mos ba presupostu formál-prosedimentál sira tuirmai: 1) Mosaun sensura inisia hosi “um quarto Deputadu sira-ne’ebé iha funsaun nia laran”, ou bele dehan katak, mínimu, mosaun sensura tenke inisia hosi Deputadu sanulu resin-neen (16 Deputados) hosi Deputadu neen-nulu resin-lima (65 Deputados); 2) Deputadu sira-ne’ebé mak inisia, asina “dokumetu” mosaun sensura, no sira hanaran “signatáriu” [KRDTL art. 111.º n.º 2 konjuga ho RPN art. 141.º n.º 1]. Segundu, ko’alia kona-ba aprovasaun (ka votasaun), presupostu ne’e sujeita mos ba presupostu formál-prosedimentál sira tuirmai: 1) Debate kona-ba mosaun sensura loke no taka hosi representante ida hosi “signatáriu” sira [RPN art. 141.º n.º 1]; 2) PM iha direitu atu intervén imediatamente depois ka antes intervensaun hosi “signatáriu” sira [RPN art. 141.º n.º 2 konjuga ho n.º 1]. Termu “direitu” iha ne’e, la interpreta nu’udár dever nesesáriu, mas nu’udár fakuldade ida ou, bele dehan katak, PM bele uza (facere) ka la uza (non facere) ninia direitu ne’e. NUNE’E PM BELE MAI KA LA MAI MÓS, MOSAUN SENSURA LA’O NAFATIN ( KATAK, LAIHA REKIZITU PREZENSIÁL NESESÁRIU PM MOMENTU MOSAUN SENSURA, LIU-LIU BA MATÉRIA “ASUNTU NASIONÁL RELEVANTE”; 3) Mosaun sensura aprovada ho “maioria absoluta” ( mínimu Deputadu 34 hosi  Deputadu 65 [KRDTL art. 112.º n.º 1 al. f) konjuga ho RPN art. 142.º n.º 2]. NUNE’E, SE LA TO’O DEPUTADU 34, SEI LA PRODÚS EFEITU JURÍDIKU DEMISAUN GOV, NO SIGNATÁRIUS SIRA LA BELE APREZENTA TAN ONA MOSAUN SENSURA IHA SESAUN LEJISLATIVA RASIK [KRDTL art. 111.º n.º 2 konjuga ho art. 112.º n.º 1 al. f) no RPN art. 142.º n.º 2]; 4) Prezidente Parlamentu Nasionál (PPN) tenke komunika rezultadu mosaun sensura ba PR ba efeitu sira-ne’ebé liga ho demisaun GOV ou, em contrario sensu, liga mos ho la bele halo demisaun GOV (kazu se la to’o votu maioria absoluta). Bele dehan katak, aprova ka la aprova PPN tenke komunika ba PR nafatin. 

Hosi rezultadu mosaun sensura ne’e, mak PR foin bele foti desizaun hodi halo demisaun ba GOV liuhosi Dekretu PR ka la halo demisaun (karik la to’o maioria absoluta). Iha mosaun sensura PR LA IHA KOMPETÉNSIA ATU VETA rezultadu mosaun sensura tanba, actus ne’e rasik konsidera nu’udár kompeténsia própria ( katak, kompeténsia “uma-laran” ( PN nian. Nune’e, karik aprova ho “maioria absoluta”, PR tenke realiza (facere) demisaun GOV liuhosi Dekretu PR, mas karik la aprova ho “maioria absoluta” PR respeita no la halo (non-facere) demisaun GOV.

III. KONKLUZAUN

Hosi esplikasaun balun ne’ebé aprezenta ona, bele konklui katak: Primeiru, mosaun sensura sai maneira kontroladora hosi PN ba GOV hodi ezekuta polítika governamentál tuir Lei no Konstituisaun (princípio primado da Lei) no la bele prejudika ka fo risku perigu ba interese nasionál (públiku); Segundu, mosaun sensura iha ninia persupostu materiál no formál rasik hodi bele realiza tuir princípio sira no vontade KRDTL; Terseiru, mosaun sensura ne’e, kompeténsia própria PN, nune’e PR tenke respeita no realiza rezultadu hosi mosaun sensura.

REFERÉNSIA BIBLIOGRAFIKA:

CUNHA, Paulo Ferreira. Direito Constitucional Aplicado, Viver a Constituição, a Cidadania e os Direitos Humanos. Quid Juris: Lisboa, 2007.

GOUVEIA, Jorge Bacelar. Direito Constitucional de Timor-Leste. Gráfica de Coimbra, LDA.: Coimbra, 2012.

MIRANDA, Jorge. Manual de Direito Constitucionál, Vol. II, Tomo III e IV. Coimbra Editora: Coimbra, 2010.

MIRANDA, Jorge. Manual de Direito Constitucionál, Vol. III, Tomo V, VI e VII. Coimbra Editora: Coimbra, 2010.

PEREIRA, António Pinto. Princípios Gerais de Direito, 1.ª Ed.. Coimbra Editora: Coimbra, 2013.

VASCONCELOS, Pedro Carlos Bacelar. Constituição Anotada, República Democrática de Timor-Leste. Empresa Diário do Minho, Lda.: Braga, 2011. 


Online Counter